Die Wiener Tschechen 1945-2015. Ein Beispiel für eine gelungene Integration? / Vídeňští Češi 1945-2015. Příklad zdařilé integrace?

Popis

Druhý svazek ediční řady Die Wiener Tschechen / Vídeňští Češi přináší výsledky několikaletého vědeckého projektu, jehož cílem bylo podchytit ve vztahu k sociální integraci osudy migrantů-uprchlíků z Československé republiky z let 1966-1983. Předkládané texty se pokoušejí najít odpověď na otázku, jak probíhala jejich integrace do rakouské společnosti (ve smyslu vícenásobné inkluze), a přitom upozornit na pozitivní i negativní faktory, které v tomto procesu sehrály důležitou roli. Tato tématika tak neztrácí v dnešním světě na aktuálnosti. Politická poptávka po způsobech „korektní“ integrace  je přitom jen jednou stranou mince, vedle toho má tato otázka podstatný význam pro celkové pochopení, jak fungovala a funguje naše společnost.

Ve stěžejní studii tohoto sborníku se Richard Basler věnuje sociální integraci jednotlivých Čechů a Slováků, kteří odešli do Rakouska z politických důvodů v letech 1966-1983, zabývá se jejími různými aspekty, ať už z hlediska kulturního, sociálního, emocionálního apod. V rámci sociologického průzkumu byly vypracovány otázky, které se zaměřily na  stručné shrnutí životní dráhy v bývalém Československu, na okolnosti (zvláště institucionální) spojené s příchodem do Rakouska, na první dojmy z jejich přijetí a následného profesního uplatnění v Rakousku i na celkové osobní vzpomínky. Studie socioložky Margity Urbanek shrnuje výsledky jejího průzkumu zaměřeného na průběh integračního procesů československých uprchlíků z období po roce 1968, etnolog Stanislav Brouček analyzuje význam města Vídně pro české a slovenské uprchlíky. Rakouskou metropolí se v souvislosti s opatřeními  ze strany československých bezpečnostních složek, jejichž cílem bylo rozštěpení československého exilu, zabývá i historik Tomáš Grulich. V rozhovoru Marie Brandeis se Karel Schwarzenberg vrací k osobním zážitkům z roku 1968. Dva příspěvky slavisty Gero Fischera nastiňují rozdílné lidské osudy dvou československých azylantů v Rakousku (Pavel Knížek, Jaroslav Šťastný).

Oddíl „Oral History“ přináší v ich-formě autobiografické medailony 19 Čechů a Češek, zaměřené na jejich vzpomínky spojené s emigrací a s příchodem do Rakouska.

Všechny texty jsou otištěny dvojjazyčně (německy a česky), orientaci v publikaci usnadňuje Rejstřík osob.

Titul + tiráž

Obsah / Inhalt

Vorwort

Předmluva

Ukázka: Jindřich Lion

Rejstřík osob / Personenregister

Orf.at:

Kniha objasňuje otázky, co se stalo s migranty, tedy uprchlíky z Československa, především z let 1966-1983, jak se jim v Rakousku dařilo a do jaké míry u nich došlo ke zdařilé integraci. Publikace nenaskýtá jen pohled do sociologicky teoretických a historicko-faktických částí tématiky, ale i „orální historie“. Díky ní máme možnost nahlédnout do příběhů několika osudů lidí, kteří se právě v tomto období ocitli v Rakousku a zde začal jejich nový život plný výzev.
Publikace je výsledkem dlouholetého projektu, jehož součástí byly také rozhovory s očitými svědky. Z původního záměru 68 rozhovorů jich nakonec bylo vybráno 19. Autoři sborníku se zaměřili na období let 1966-83, jelikož do roku 1966 žádalo o azyl v Rakousku jen pár set lidí. Studie je zaměřena na ty, jež z politických a ideologických důvodů odešli a pro něž se Rakousko stalo novým domovem. Mezi lety 1968 až 89 žádalo o azyl v Rakousku z řad československých občanů okolo 39 000 lidí, ale jen zhruba čtvrtině bylo nakonec uděleno rakouské občanství. Tři čtvrtiny lidí odešly dále do zahraničí. „Je nezbytné, aby i politika aktivně pracovala na odbourávání stereotypů. V jako každé oblasti by mělo být vše transparentně prokazatelné a založené na realitě,“ tvrdí Richard Basler.