Chotkové a Kutnohorsko (Antiqua Cuthna 5-11, 2009-2015)

176 

Příspěvky přednesené na semináři o dějinách rodu Chotků a jeho působení na Kutnohorsku.

Skladem

Kategorie:

Popis

Příspěvky otištěné v tomto sborníku byly předneseny na semináři, který uspořádalo Národní zemědělské muzeum  – Muzeum českého venkova na zámku Kačina u Kutné Hory. Seminář byl pokusem, jak blíže poznat historii rodu Chotků, kterým patřilo novodvorské panství se zámkem Kačina od druhé poloviny 18. století do počátku 20. století.

JEDNOTLIVÉ PŘÍSPĚVKY:
Ivo Cerman: Chotkové před soudem historiků
Rod Chotků se svými bohatými dějinami představoval na konci 20. století téměř zapomenuté téma, a to přes svůj velký význam pro české a rakouské dějiny v 18. a 19. století. Situace v předchozím období však byla odlišná a obraz rodu se několikrát výrazně proměnil. V 19. století podporovala dějiny svých rodů sama šlechta a výjimkou nebyli ani Chotkové, kteří navázali kontakty s Gelasiem Dobnerem nebo s Františkem Palackým. Moderně pojaté dějiny rodu začal psát až rakouský historik Adam Wolf, který ke svým pracím systematicky využíval prameny z šlechtických archivů. Pozitivně vyzdvihl především zásluhy Chotků o reformy v 18. století. Z pozice regionálního dějepisectví dospěl k první české syntéze chotkovských dějin Josef Ledr, učitel v Nových Dvorech na Kutnohorsku. Záhy však Chotkové začali hrát zápornou úlohu zpátečnických aristokratů a představitelů stavovské opozice, a to nejprve v rakouské syntéze dějin tereziánské epochy od Alfreda von Arneth. Tento pohled souvisí s rakouskou koncepcí Gesammt-Staats-Idee, která hájila nadnárodní centralizaci a hledala její nepřátele. Stejně negativní hodnocení převzal také rodící se český národní dějepis ve 20. století, pro nějž česká šlechta v 18. století představovala odnárodněnou skupinu lhostejnou k utváření národa a utlačující poddaný lid. Větší pozornost přitahoval pouze nejvyšší pražský purkrabí Karel Chotek se svými zásluhami o rozvoj Prahy a díky podpoře národního hnutí. Také v poválečném marxistickém dějepisectví převládalo negativní hodnocení Chotků jako představitelů feudální šlechty, která v první řadě bránila svůj majetek a privilegia. Naopak v zahraničním výzkumu se dlouho nekriticky udržovaly teze rakouského dějezpytu o Chotcích jako reakčních protihráčích reformních snah v 18. století. Příspěvek shrnuje uvedené tendence, hodnotí je jako východisko vlastního výzkumu a podává výhled na možnosti dalšího studia rodu Chotků a bohatých pramenů k jeho dějinám.

Markéta Flekalová – Pavel Šimek: Chotkovské parkové úpravy krajiny
Příspěvek popisuje kompoziční vztahy parkových úprav krajiny novodvorského panství. Shrnuje jednak výsledky diplomové práce Markéty Flekalové, jednak výsledky projektu Regenerace zámeckého parku Kačina (vedoucí Pavel Šimek). Novodvorsko je příkladem typu parkové krajiny zvané ferme ornée (okrasný statek), který vznikl v Anglii v 18. století a jedinečným způsobem spojuje estetické a ekonomické funkce krajiny. Tyto klasicistní a romantické úpravy krajiny Novodvorska vznikaly v době správy území rodinou Chotků, zejména mezi lety 1787-1864, na podkladu bohatě krajinářsky pojednané barokní krajiny. Kompozice v sobě odráží vlivy širokého evropského kontextu, pracuje se všemi dostupnými prvky – terénními úpravami, vodou, vegetací, cestní sítí, dálkovými pohledy i zemědělským využíváním krajiny. Centrem komponované krajiny je zámek Kačina, od kterého se odvíjejí pravidelné hlavní kompoziční osy, vtahující do pohledových vazeb vzdálené cíle. Prostor mezi nimi byl vyplněn nepravidelnými, přírodně krajinářskými úpravami. Krajina byla otevřená a vzájemně propojená, naplňovala požadavky jak na hospodářský užitek, tak odpočinek či radost. Jedinečnost komponované krajiny Novodvorska spočívá v tom, že nenacházíme park, který by se uzavíral do sebe s cílem vytvořit ničím nerušený obraz ideální krajiny, ale oslavu krásy skutečné, živé přírody a krajiny a jejího sepětí s člověkem.

Filip Velímský: Radvančický hrad aneb Výlet do středověku v podání Jana Rudolfa Chotka
Autor se v příspěvku věnuje základnímu zhodnocení objektu tzv. lesního hradu v areálu bývalé chotkovské obory v Radvančicích. Přibližuje nejprve výchozí koncept a dobový kontext vzniku této v Čechách poměrně unikátní formy parkové architektury sklonku 18. století. Následně se stručně věnuje starším (středověkým) dějinám radvančického panství (vsím Útěšenovice, Radvančice a Borová) a popisu do současnosti dochovaných terénních pozůstatků tohoto pseudohradu s cílem vyvrátit v regionální literatuře se vyskytnuvší tezi o možném středověkém původu objektu.

Jan Hálek: Jan Rudolf hrabě Chotek jako prezident Královské české společnosti
Příspěvek se věnuje působení Jana Rudolfa hraběte Chotka jako prezidenta Královské české společnosti nauk v letech 1804-1824. V době své volby do čela Společnosti měl Chotek za sebou již více než třicetileté zkušenosti získané během působení ve státních službách, které završil v roce 1802, kdy byl jmenován státním ministrem a nejvyšším purkrabím v Čechách. S ohledem na jeho společenské postavení a na jeho zájem o vědu a kulturu byl hrabě Chotek vhodným kandidátem na místo prezidenta Společnosti, neboť od osoby zastávající tento post se očekávala především podpora při jednáních s panovníkem a s úřady.

† Jiří Fukač (k vyd. připravili Jiří K. Kroupa a Jana Spáčilová): Dochované inventáře chotkovské hudební sbírky na zámku
Pestrý hudební život na chotkovských zámcích v Nových Dvorech a v Kačině na začátku 19. století ilustruje šest dobových inventářů k tamější hudební sbírce, které se dochovaly v Českém muzeu hudby v Praze (NM-HHO, č. př. 95/65, č. 1-6). Na sklonku šedesátých let 20. století se jimi zabýval muzikolog Jiří Fukač (1936-2002) a popisy čtyř z nich zařadil do svého monumentálního, avšak nepublikovaného díla České hudební inventáře. Pokus o komplexní zpracování hudebních seznamů se zvláštním zřetelem ke stylovému profilu historických hudebních sbírek české a moravské provenience, B: Část dokumentační (Brno 1968, 1165 strojopisných stran), jehož jedna kopie se nedávno dostala zásluhou Fukačova žáka Jiřího Zahrádky do fondů Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně (sign. G 8 991). Edice přináší detailní popisy zmíněných čtyř inventářů (č. 1-2, 4, 6) v pietním znění s cílem upozornit nejen na chotkovskou hudební sbírku, ale především na nepříliš známou část Fukačova badatelského odkazu, která již před půlstoletím shrnula informace o 250 hudebních inventářích z 56 českých a moravských lokalit z let 1591-1921.

Vladimíra Hradecká: Poklidné dny venkovského šlechtice v neklidné době. Z deníkových záznamů Arnošta hraběte Chotka
Deníky Arnošta hraběte Chotka (1844-1927), maltézského rytíře, císařského komořího a penzionovaného generála, jsou ve Státním oblastním archivu v Praze dochovány z let 1900-1921. Pro edici byly vybrány záznamy z krátkého období od atentátu v Sarajevu 28. června 1914 do počátečních dnů první světové války, do 31. července. Období orámované přelomovými okamžiky dějin 20. století trávil Arnošt Chotek poklidným životem na zámku ve Veltrusích či návštěvami u příbuzných a přátel. Klidně plynoucí jednotvárné dny jsou přerušeny pouze odjezdem do Vídně na pohřeb následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie rozené Chotkové. Po vyhlášení války 26. července, které jej zastihlo v Lomnici nad Popelkou a na Sychrově u knížat Rohanů, s nimiž chodil na lov vysoké či na procházky po okolí, se vlaky plnými rekrutů vrací domů do Veltrus. Následně se odebral do Prahy, aby se coby generál na penzi přihlásil armádě k dispozici. Zápisky jsou ukázkovým popisem každodennosti stárnoucího šlechtice v době, která měla jeho společenské postavení navždy změnit.

Josef Kremla: Plán novodvorského zámku ve sbírkách Českého muzea stříbra v Kutné Hoře
České muzeum stříbra v Kutné Hoře spravuje ve své sbírce plán zámku v Nových Dvorech, evidovaný pod inventárním číslem A 204. Název s legendou je umístěn v levém horním rohu a zní: Plan des Graf Chotekischen Schlosses und Städtchens Neuhof. Legenda obsahuje 58 číslovaných lokací a dalších šest záznamů je vepsáno přímo do mapového díla. Francouzské určení autora nám dílo i datuje: Réduit et dessiné par Jacques de Jesigny (Jevigny) 1787. Pro měřítko použil autor dolnorakouské (vídeňské) sáhy, což po přepočítání na metrickou soustavu představuje měřítko asi 1 : 669. Z výtvarného pohledu se jedná o kolorovanou kresbu tuší, rozměr mapového díla je 60 x 65 cm (rozměr papíru je 68 x 73 cm).

Květa Křížová: Velkobřezenská obrazová sbírka a zobrazení chotkovských interiérů
Ve sbírce někdejšího chotkovského severočeského zámku Velké Březno jsou zastoupeny kresby francouzských malířů revolučního a napoleonského období, komorní díla miniaturistů obrozeneckého období i reprezentativní podobizny z ateliérů vyhledávaných německých, rakouských a českých umělců období 19. a 20. století. Soubor vypovídá o kulturní a společenské orientaci a kontaktech členů rodiny – především o významné historické osobnosti Karla Chotka (1783-1868), nejvyššího purkrabího českého království, předsedy zemského gubernia, Královské české společnosti nauk a zastánci českých historických památek. Součástí velkobřezenské rodové sbírky jsou i pohledy do interiérů obývaných Karlem Chotkem. Jiné akvarelové kresby dokumentují stav salónů na zámku Kačině brzy po dostavbě. V obsáhlém souboru zachovaných zobrazení dobových šlechtických interiérů u nás patří chotkovské dokumenty k těm nejméně okázalým. Jsou osobité a sdělují i leccos o povaze obyvatel zobrazených místností. S ohledem na uměleckohistorický význam pozoruhodné historizující architektury, stylové interiéry a mimořádně cenné sbírky je nepochopitelné, že státní zámek ve Velkém Březno nebyl dosud zařazen do souboru našich národních kulturních památek.

Eva Lukášová: Sídla hraběte Jana Rudolfa Chotka na počátku 19. století
Na počátku 19. století byl rodový majetek hrabat Chotků soustředěn v rukách Jana Rudolfa Chotka, ministra habsburské monarchie, purkrabího a presidenta Českého gubernia. Na jeho fideikomisním jeviněveském panství zůstával nejvýznamnějším rodovým sídlem barokní zámek zvaný Insel ve Veltrusích, dochovaný do dnešních dnů v nebývalé autenticitě. Nákladně zařízené apartmány a salony z doby strýce Rudolfa Chotka doplnil Jan Rudolf Chotek o další pokoje v nově vybudované přístavbě zámeckých křídel, určené převážně pro hosty a další členy nyní již rozvětvené rodiny. O jejich vybavení jsou dochovány záznamy v historických inventářích z období 19. století. Nejvýznamnějším zdejším stavebním počinem J. R. Chotka bylo vybudování veltruského zámeckého parku v anglickém stylu s mnoha pavilony, o jejichž vnitřním zařízení inventáře také vypovídají. Na majetku v Nových Dvorech, zděděném po otci, sloužil za sídlo barokní novodvorský zámek situovaný do zahrady, kompozičně propojený s pozoruhodným barokním areálem kláštera a obce s okolím. Jan Rudolf Chotek se však rozhodl realizovat v blízkém honebním revíru novostavbu rozsáhlého neoklasicistního zámku Kačina, jež byla navržena architektem Christianem Fiedrichem Schurichtem a obklopena rozsáhlým krajinářským parkem. Pozůstalostní inventář stavebníka z roku 1824 je mimořádným pramenem pro podobu obou zámků na novodvorském panství, stejně jako některé další písemné prameny, akvarely, kresby a historické fotografie, jež se dochovaly. Hraběcí rodina měla k dipozici také menší sídla, například v Bělušicích, Radvančicích, Hlízově či Chlumíně a rozsáhlé palácové budovy v Praze – palácový dům U Melounu na Starém městě Pražském, později i palác v Hellichově ulici na Malé Straně, a dále také palác s parkem ve vídeňském Josefsstadtu a další městské majetky. Rozsáhlé stavební a krajinotvorné počiny Jana Rudolfa Chotka a jeho potomků nejen na území českého království, ale i v dalších částech monarchie, jsou pozoruhodným fenoménem historie této starobylé české aristokratické rodiny.

Pavel Novák: Meziválečná oprava Kačiny ve světle výnosů velkostatku Nové Dvory
Quido Thun Hohenstein nepatřil ani k dobrým hospodářům a dokonce ani k uvážlivým a předvídavým lidem. Zřejmě nevěřil v experiment zvaný Československá republika a ponechal si italské státní občanství a nevěřil ani v provedení pozemkové reformy. Jinak by se nepustil do poměrně náročné opravy zámku Kačina. Pozemková reforma mu odňala převážnou část pozemkového majetku, který byl hlavním zdrojem jeho příjmů. To nebyl ochoten akceptovat a nepřizpůsobil tomu svůj finančně náročný způsob života. Opravy Kačiny do konce dvacátých let 20. století v zásadě dokončil, nejednalo se však o generální opravu, jako spíše o rozsáhlejší údržbu provázenou jen minimální modernizací interiérů. Současně však torzo velkostatku Nové Dvory, které mu zbylo po provedení pozemkové reformy, zadlužil a na jeho majetek byl vypsán konkurs. Quido svoji obtížnou finanční situaci vyřešil útěkem do rodné Itálie, odkud se – jen na skok – vrátil až za německé okupace.

Lukáš Provaz: Chotkovská hrobka v Nových Dvorech
Empírová kaple sv. Kříže s podzemní hrobkou rodu Chotků z Chotkova a Vojnína byla v městečku Nové Dvory vystavěna na náklady Jindřicha hraběte Chotka v letech 1828-1831. Stavby se ujal architekt Antonín Arche. Hrobka dalších bezmála sto let sloužila jako místo posledního odpočinku příslušníků tohoto českého aristokratického rodu, jemuž patřil zámek Kačina, a dodnes ukrývá ostatky jednadvaceti zemřelých. Jejich úplný seznam neexistoval, a bylo jej proto nutné sestavit z (neúplných) záznamů na zdi ve vlastní kapli, doplněných o údaje z matričních knih Nových Dvorů a jiných měst. Od počátku byla kaple s rodovou hrobkou vedena jako majetek římskokatolické církve. Tím zůstala do konce roku 2012, kdy ji Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec darovala Obci Nové Dvory. Naposledy prošla rekonstrukcí počátkem šedesátých let 20. století, a i když je dnes státem chráněnou nemovitou kulturní památkou, značně chátrá. Přes svůj neuspokojivý stav však tvoří stálou dominantu novodvorského hřbitova.

Jana Vaněčková: Rudolf Karel Chotek, první okresní starosta v Kutné Hoře
Hrabě Rudolf Karel Chotek (1832-1894), majorátní pán na Kačině a Veltrusích, se narozdíl od svých předků zaměřil na hospodářské podnikání a angažoval se i v regionální politice. V roce 1865 byl zvolen prvním starostou okresního zastupitelstva v Kutné Hoře. Úspěchy slavil i ve druhém volebním období, osudným se mu stalo až třetí volební období, kdy panovník neschválil jeho opětovné zvolení  okresním starostou. Do této funkce se pak již Chotek nikdy nevrátil. Působnost okresního zastupitelstva byla široká a zahrnovala všechny vnitřní záležitosti, které se dotýkaly společného prospěchu okresu a jeho obyvatel. Jednalo se např. o údržbu a výstavbu komunikací, dozor na obecním hospodářstvím, péči o chudé, děti a mládež. Okresní zastupitelstvo se podílelo i na vzniku Rolnické školy v Kutné Hoře, která byla otevřena v roce 1884. Chotek se stal členem kuratoria, které jej zvolilo za svého předsedu. Hrabě plných pětadvacet let předsedal i Hospodářskému spolku, který sdružoval zemědělce kutnohorského okresu. Před svou smrtí se nemocný Chotek všech svých funkcí vzdal. Zemřel v roce 1894.

Drahomíra Nováková: K historii a současnosti chotkovských dvorů
Příspěvek se zabývá vývojem jednotlivých dvorů, původně tvořících chotkovské panství na Kutnohorsku, jak z hlediska střídání jejich vlastníků, tak z hlediska proměny funkce jich samotných, případně jejich jednotlivých částí. Ukazuje, že až na výjimky byly postupně devastovány, zejména v době socialismu, a stavební stav většiny z nich je v současnosti neutěšený. Přes svoji architektonickou hodnotu nejsou vnímány ani chráněny jako stavební památky.

Další informace

Hmotnost 315 g
Rozměry 170 x 240 mm
Editor

, , ,

Nakladatel

Edice

ISBN

9778-80-86772-92-9 (SOA v Praze – SOkA Kutná Hora), 978-80-87773-20-8 (KLP), ISSN: 1803-1374

Místo vydání

Praha

Rok vydání

2015

Počet stran

150 stran + 8 stran barevné obrazové přílohy (16 vyobrazení), 28 černobílých vyobrazení

Vazba

Brožované

Jazyk

čeština, résumé v němčině, překlad Magdalena Havlová

Soubory ke stažení

Úvodní stranyStáhnout
ObsahStáhnout
Ukázka, s. 89-92Stáhnout
Ukázka, s. 65-70Stáhnout