Petr Kaleta: Tajemné etnikum z Krymu. Osudy příslušníků karaimské emigrace do meziválečného Československa

528 

Kniha představuje pestré osudy Karaimů žijících v Československé republice a zároveň nabízí základní seznámení s karaismem, dějinami karaimů a jejich jazykovou situací.

Skladem

Popis

Karaimové patří k nejzajímavějších a stále nepříliš probádaným etnicko-náboženským skupinám, kteří pokládají za svou pravlast Krymský poloostrov. Ještě před několika lety nebylo až na výjimky známo, že v meziválečném Československu a v protektorátu Čechy a Morava pobývalo přes pět desítek karaimských emigrantů. Tato knížka se snaží ukázat, jak se měnil život karaimské společnosti na začátku 20. století a především jak ovlivnila dějiny ruských Karaimů první světová válka a ruská občanská válka a rovněž jak  se Karaimové dokázali po emigraci poměrně brzy přizpůsobit zdejším  podmínkám a získat vysoké vzdělání.

V úvodní části Karaimové a karaimismus jsou představeny základní problémy karaimismu, dějin Karaimů a jejich jazyka.

V druhé části Emigrace z Ruska a život pod německou okupací jsou vysvětleny okolnosti, jak se karaimské obce dostaly ve druhé polovině 18. století pod ruskou nadvládu a jaké  bylo jejich společenské postavení a hlavně vzdělanostní situace na přelomu 19. a 20. století. Autor analyzuje problematiku  karaimské emigrace, zejména v Československu, kdy vychází z pramenných výzkumů, které jsou pak podrobněji prezentovány v kapitolách o jednotlivých Karaimech, jejich rodinných příslušnících nebo blízkých osobách. Je zde také vysvětlena problematika Ruské pomocné akce v Československu. Pozornost je věnována i osudům karaimského obyvatelstva v době nacistické okupace a druhé světové války.

Třetí část Cesty a osudy Karaimů usídlených v Československu obsahuje především zpracované životopisné osudy Karaimů, kteří přišli v meziválečném období do Československa, avšak jsou zmíněny i osudy Karaumů, kteří přišli do Českoslovevska během druhé světové války nebo i po ní, a to hlavně za svými příbuznými.

Velký význam v práci mají i fotografie a obrazové přílohy z institucionálních archivů a rodinných  archivů karaimských potomků, součástí knihy jsou i tři mapy znázorňující rodiště československých karaimů a působení na vysokých a vyšších školách v meziválečném Československu.

Z ohlasů:
Mikhail Kizilov, Karaite Archives 4 (2015), s. 185-186:
This monograph is a very successful example of a micro case study done within the framework of an already very narrow feld of research, namely, the history of European Karaism in the twentieth century. […] The other introductory subchapter (pp. 54–72) is highly interesting, frst of all, from the standpoint of historiography: there the author surveys the history of Karaite- and Crimea-related publications in the Czech language starting from the seventeenth century and until today. This survey offers readers an opportunity to get acquainted with the large – and hitherto absolutely unknown to non-Czech readers – corpus of Czech sources and scholarship related to Crimea and the Karaites. For many readers of this  book, it will be a major discovery to fnd out that Jaroslav Hašek, the author of the famous Good Soldier Švejk, also dedicated a short story to the animosity between the Karaites and Rabbanites of Halicz (p. 71).“

Marcel Černý,  Slovanský přehled 104 (2018), č. 1, s. 165:
„Třetí, nejrozměrnější kapitolu Cesty a osudy Karaimů usídlených v Československu (s. 169-375) pokládám za vlastní dřeň monografie. Ve dvaceti šesti různě obsáhlých biografiích jsou rekonstruovány osudy Karaimů (či celých jejich rodin), kteří nalezli v meziválečném Českoslovesnku (s přesahy do 50. let 20. století svůj nový domov. Autor se dopártral někdy vskutku pozoruhodných detailů – heuristiku opřel nejenom o pečlivý průzkum  veřejných a soukromých archivů u nás, na Slovensku, v Litvě, v Polsku aj., ale opíral se také o audiozáznamy vzpomínek, navštěvoval potomsky karaimských emigrantů a sám si vyzkoušel práci badatele na poli tzv. orální historie. Mezi potrétovanými osobnostmi lze nalézt konstruktéry, inženýry a techniky, geology, železniční komisaře,  genetiky hospodářských zvířat, úředníky, specialisty na tukovou výrobu, obchodníky, lékaře, chemiky, ba dokonce dva konvertity k pravoslaví či talentovanou malířku Jevgenii Chadži-Minašovou (1907-1972), proslulou i ve frankofonním světě pod jménem Génia Hadji-Minache.“

 

Další informace

Autor

Nakladatel

ISBN

978-80-87773-28-4

Místo vydání

Praha

Rok vydání

2015

Počet stran

424 + 171 černobílých fotografií

Vazba

Vázané

Jazyk

čeština, summary v angličtině a ruštině

Období

, ,

Soubory ke stažení

Recenze: Mariusz Pawelec, Almanach Karaimski 4 (2015), s. 275-278Stáhnout
Úvodní stranyStáhnout
ObsahStáhnout
Ukázka, s. 136-137Stáhnout
Ukázka, s. 171-175Stáhnout
Jmenný rejstříkStáhnout