Míča, František Antonín: Operosa terni colossi moles / Důmyslná konstrukce trojího kolosu (1735)

Popis

Holdovací serenata Operosa terni colossi moles je posledním kompletně dochovaným dílem Františka Antonína Míči. Byla provedena v roce 1735 u příležitosti jmenin  hraběte Johanna Adama Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou, které slavil 24. prosince. Skladba se dochovala v partituře uložené dnes ve vídeňském archivu Gesellschaft der Musikfreunde.

Operosa terni colossi moles, na štítku na přední desce vazby označená jako »Serenada«,  patří mezi holdovací hudebně dramatické kompozice. V rámci Míčových holdovacích děl se Operosa řadí k těm rozměrnějším – skládá se z  úvodní sinfonie a devatenácti hudebních čísel, na kterých se podílí devět sólistů – pět v první části a čtyři ve druhé.

Libreto je napsáno v jazyce pro serenaty dosti netypickém– latině. Jeho autorem je Jakub Ignác Želivský, bakalář teologie a magistr filozofie, který v té době pobýval  v Jaroměřicích jako kaplan farního kostela sv. Markéty.

Orchestrální sazba je zcela obvyklá pro dobovou operní tvorbu – orchestr tvoří dvoje housle, viola a bas. Smyččce přitom byly patrně dublovány dřevěnými dechovými nástroji (hoboje, fagot). Ve dvou áriích je využit sólový obligátní nástroj – violoncello a chalumeau. Ve sboru, který celou serenatu zakončuje, Míča rozšiřuje instrumenaci o dvě trubky a tympány. Dobově standardní melodické modely skladatel v maximální míře zjednodušuje a tradičně pracuje i s hudební symbolikou, přičemž zvýrazňuje významově důležité pasáže koloraturami. Harmonie odpovídá dobovému trendu vedoucímu ke zjednodušení a je omezena především na základní funkce.

Publikace se skládá z historicko-analytické studie Jany Perutkové, kritické notové edice, kterou připravila Jana Spáčilová, a kritické edice latinského textu a jeho překladu do češtiny Jiřího K. Kroupy.

Všechny doprovodné texty jsou publikovány dvojjazyčně, tj. česky a anglicky.

Titul + Tiráž / Title & Copyright pages

Obsah / Contents

Ukázka edice, s. 86-89 / Edition sample, pp. 86-89

Ukázka edice, s. 95-96 / Edition sample, pp. 95-96