Macek, Petr: More boldly and resolutely for Czech music! “Social consciousness” of Czech music culture 1945-1969 in reflection of the period music journalism

Popis

Upravená a do angličtiny přeložená verze původní práce z roku 2006 (Směleji a rozhodněji za českou hudbu!, Praha: KLP, 2006) přináší dílčí pokus o analýzu proměn, jež probíhaly v závislosti na českém společensko-politickém vývoji v letech 1945-1969 ve sféře, kterou bychom mohli označit jako „společenské vědomí české hudební kultury“. Na konkrétním příkladu české hudební publicistiky v období nástupu socialismu je sledován vývoj často frekventovaných a pro dobovou komunikaci příznačných pojmů a termínů, zejména pak evoluční pohyb jimi vyjadřovaných názorových stanovisek.

Publikace je doplněna jmenným rejstříkem.

Z ohlasů:

Lubomír Spurný, Universitas 2015, č. 4

Jarmila Kazdová, Acta musicologica 2009, č. 1:
Recenze k českému vydání:
Pro větší přehlednost rozdělil autor zkoumané období do pří časových bloků, které souznějí s významnými společensko-politickými událostmi (1945-1948, 1948-1959, 1959-1969). […] Stěžejní část práce představují čtvrtá a pátá kapitola, tedy Proměny „společenského vědomí“ na příkladech sémiotických polí a Problémové okruhy ve světle klíčových slov; v obou případech autor postupuje chronologicky podle výše uvedeného dělení. Věnuje se ztrátám, křivdám i „poli viny“ těsně po skončení 2. sv. války (např. obecně známý případ Talichův), četnosti koncertně uváděných skladeb podle země původu autora vzhledem k výsledkům války, zabývá se používáním pojmu demokratizace kultury a avantgardní (soudobá) hudba v dobových citacích. Snad nejzajímavější část kapitoly o společenském vědomí je údobí po r. 1948. V této části se autorovi podařilo najít vhodné ukázky textů, na nichž je příkladně dokumentováno, jak postupně se totalitní moc uplatňovala s pojmy lidovost, pokrokovost, tradice, jakým způsobem s nimi bylo v tisku manipulováno. Stejně tak lze na konci padesátých let vysledovat ústup v používání těchto pojmů. Údobí šedesátých let je představeno jako doba boje pojmů (např. boj tzv. Nové hudby s „trvajícím socialismem“, který je pořád oficiálně propagován, byť je z citací zřejmé, že období socialistického realismu je již překonáno – přímých zmínek tohoto charakteru však našel autor velmi málo). Snaha o demokratizaci, reorganizaci a liberalismus je v uvedených příkladech dobové hudební publicistiky výrazná.