Komenský, Jan Amos: Kancionál (Amsterdam: Christoffel Cunradus, 1659)

Popis

Faksimile Komenského Kancionálu z roku 1659 v měřítku 1 : 1 bylo sestaveno do původní ideální podoby podle výtisků uložených v Národním pedagogickém muzeu a v Knihovně J. A. Komenského s přihlédnutím k exemplářům v Knihovně Akademie věd ČR a v Muzeu Komenského v Přerově a online dostupným digitalizátům. Z pozdější převazby výtisku věnovaného 1. března 1892 Josefem Srbem-Debrnovem tehdejšímu Museu Komenského v Praze volně vychází i návrh obálky.

Komenského Kancionál představuje vrcholný doklad duchovní, knižní, literární a hudební kultury českého protestantského baroka. Tato kniha byla záměrně vydána v malém formátu (cca 7,8 × 13,5 cm), aby byla snadno přenosná. Bylo tak mj. pamatováno na skryté vyznavače učení Jednoty bratrské v českých zemích, kam byl Kancionál tajně distribuován. Na 786 stranách přináší výběr 606 žalmů, písní a chorálních zpěvů, které byly užívány při veřejné bratrské bohoslužbě i v rámci soukromých duchovních cvičení či setkání. U více než dvou třetin písní je otištěna bílá menzurální notace. Svébytným dokladem Komenského zájmu o hymnologii je nejen jeho předmluva ke Kancionálu, ale i na svoji dobu nově pojaté rejstříky, které uvádějí nejen přehled textových incipitů s jejich stránkovými odkazy, ale přehledně shrnují i písně přeložené z němčiny a polštiny a také písně, které nebyly zařazeny do předchozích bratrských kancionálů.

Do textů písní Kancionálu zasahuje Komenský zásadním způsobem, hudební složka písní je však převzata z repertoáru českých předbělohorských a německých předbarokních kancionálů a až na občasné změny v chápání modality do ní nezasahoval.

Podle odhadu komeniologa Antonína Škarky byl Kancionál 1659 vytištěn v počtu přibližně dvou tisíc kusů, v současné době je dochováno přibližně 50 kusů, z nichž většina je uložena v Čechách.

Faksimile původního tisku doplnil Petr Daněk komentářem se stručnou charakteristikou a popisem Kancionálu a informací o tiskaři Kancionálu Christoffelu Cunradovi. Komentář je otištěn česky a anglicky.

Titul / Title pages

Tiráž / Copyright pages

Ukázka faksimile, s. 238-243 / Free facsimile sample, pp. 238-243

Ukázka studie, s. *1-*3

Z ohlasů:
Jaroslav Pánek, Český časopis historický 116, 2018/3:
„Petr Daněk se v průvodní studii zabývá Komenského vztahem k písni v rámci jeho duchovní služby i činnosti překladatele, editora a tvůrce literárních textů, jež byly provázeny obecně známými nápěvy. Sleduje inspirační zdroje, a to nejen české, ale i polské a německé. Dokládá koncepční promyšlenost Komenského práce na kancionálu, ale také rozhled po hymnologii, vědomí specifické odpovědnosti Jednoty bratrské za úroveň literárního českého jazyka a vztah k ekumenismu…“

Jiří Štilec, Hudební rozhledy 2018:
V případě Komenského Kancionálu máme před sebou dílo, jimž vrcholí tradice bratrských kancionálů od počátku 16. století.