Beránek, Karel (ed.): Zprávy o bojích se Švédy … 1648 v diáři koleje sv. Klimenta / Notata de proeliis cum Suecis … in diario collegii Clementini anno 1648. contenta

165 

Edice latinských záznamů z diaria pražské jezuitské koleje u sv. Klimenta týkajících se obléhání Prahy Švédy od 26. července do 10. listopadu 1648 se zrcadlovým českým překladem

Kategorie: ,

Popis

Pramenem této bilingvní latinsko-české edice je diarium jezuitské koleje u sv. Klimenta na Starém Městě pražském, dnes uložený v Národní knihovně ČR v Praze. Latinská edice a paralelní český překlad obsahuje každodenní záznamy týkající se obléhání Prahy Švédy od 26. července 1648 do 10. listopadu 1648. Dobytí Malé Strany a Hradčan švédským generálem Königsmarkem 26. července 1648 a následné obléhání Starého a Nového Města pražského je sice zachyceno v několika dobových pramenech, avšak zápisy v diáři jezuitské koleje sv. Klimenta vynikají svou bezprostředností, neboť byly zaznamenány vzápětí po událostech, které se daného dne odehrály. Švédské přepadení Prahy roku 1648 zastihlo jezuity v koleji, prakticky v samotné bojové linii. A tak se stal tehdejší diář staroměstského Klementina válečným deníkem a jeho soudobý pisatel válečným zpravodajem. Válečné zápisky jsou prakticky jedinými zápisy deníku koleje od 26. července do 4. listopadu 1648. Postupně zprávy o Švédech řídnou a končí definitivně dnem 8. července 1650, kdy nepřátelské vojsko odtáhlo z Olomouce a kdy si jezuitský kronikář poznamenal, že je nyní válka nadobro u konce.

Válečné zápisky jsou psány jezuitou bezesporu dobře informovaným, který měl možnost mluvit s předními důstojníky císařské armády, kteří v Klementinu často pobývali, a doplňují zprávy obsažené v jiných pramenech a přesněji je datují.

K vydání připravil a z latinského originálu přeložil Karel Beránek. Kniha je opatřena úvodem a ediční poznámkou v češtině a angličtině, podčarovými vysvětlivkami v latině a češtině a osobním a místním rejstříkem.

Martin Svatoš, Listy filologické 126, 2003/3-4:
Pro ty, kdo znají překlady Karla Beránka a jeho mimořádnou znalost novověké latiny, není překvapením, jak skvěle Karel Beránek ovládá raně novověkou latinu jezuitských pramenů, přesto se domnívám, že tento překlad, prokazující i bezpečnou orientaci v dobové vojenské (resp. válečnické) terminologii, v nás vzbudil ještě větší úctu k Beránkově znalosti latinské slovní zásoby 17. století.