Lucie Heilandová et al.: Lux secretis inclusa claustralibus. Ženské kláštery zrušené v době josefínských reforem

Popis

Úvodní svazek odborné řady Monographia Klementinana osvětluje formou čtyř samostatných studií proces rušení ženských kontemplativních řádů za josefínských reforem, a to na příkladu dvou klášterů českých (benediktinky u sv. Jiří na Pražském hradě, premonstrátky v Chotěšově) a dvou moravských (františkánky u sv. Josefa v Brně, klarisky ve Znojmě). Zvláštní pozornost je věnována klášterním knihovním a archivním fondům, které jsou dnes (pokud se dochovaly) cennou součástí historických sbírek několika institucí v ČR.

Kolektivní monografie je doplněna anglickými summary shrnujícími obsah jednotlivých studií, seznamem pramenů a literatury, jmenným a místním rejstříkem a seznamem vyobrazení.

Počátky církevních reforem Josefa II. je třeba hledat již za vlády Marie Terezie, kdy docházelo k prvním výraznějším zásahům do náboženských záležitostí a klášterního života. Tyto kroky později vyústily ve vydání dekretu Josefa II. o zrušení společensky neužitečných klášterů v lednu 1782.

Ondřej Bastl: Osudy statků a knihovny kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě po jeho zrušení za josefínských reforem
Studie osvětluje stručné dějiny kláštera benediktinek u sv. Jiří a likvidaci tohoto nejstaršího kláštera v Čechách s osmisetletou historií v roce 1782. Majetek kláštera včetně archivu a knihovny byl zapečetěn a sepsán, řeholnice směly v klášteře zůstat ještě půl roku a poté odešly s přiznanými penzemi, zatímco novicky skončily okamžitě. Část benediktinek použila své penze na koupi domu na Novém Městě pražském, kde žily společně s poslední abatyší kláštera Marií Terezií von Harnach (poslední řeholnice zemřela roku 1812) v naději, že klášter bude znovu otevřen. Knihy a dokumenty kláštera se dostaly do univerzitní knihovny v Klementinu, vedené premonstrátem Rafaelem Ungarem, s výjimkou těch, o které požádala Vídeň. Nevyžádané knihy byly prodány jako makulatura.

Marta Hradilová: Habent sua fata libelli. Osudy knihovny premonstrátského kláštera v Chotěšově v době josefínských reforem
Autorka se na základě dochovaných pramenů a dosud málo využívaných seznamů v archivech Národní knihovny pokouší rekonstruovat chotěšovskou klášterní knihovnu co do rozsahu i obsahu a osvětlit osud některých knih z této kdysi tak bohaté sbírky.

Lucie Heilandová: Omnia in eo possum, qui me confortat. K osudům kláštera svatého Josefa v Brně
Již v době zrušení kláštera sv. Josefa v Brně bylo zřejmé, že bude založen nový klášter odpovídající ideálům Josefa II., a proto byly povolány voršilky z jediného moravského kláštera tohoto řádu, který působil v Olomouci. Před jejich příchodem byl inventarizován klášterní majetek a sestaven katalog knihovní sbírky. Tento první dochovaný soupis knihovny zaznamenává 131 knih v klášterní knihovně a několik položek v refektáři.

Jarmila Hlaváčková: Sliby, společenství a zrušený klášter. Josefínská sekularizace kláštera znojemských klarisek a snahy o další trvání řeholní komunity
Studie sleduje období pěti měsíců, během nichž musely klarisky opustit klášter ve Znojmě po jeho zrušení v lednu 1872. Dochovaly se prameny psané klariskami i sousedními menšími bratry i záznamy brněnské diecéze a státní správy. Olomoucký biskup Chorinský, někteří františkáni a další znojemští duchovní vytvořili alternativní plán pro zachování komunity klarisek ve Znojmě, který se ale nepodařilo realizovat.