Luboš Antonín: Moudrost – síla – krása. Zednářské tisky ze zámeckých knihoven v České republice

Popis

Po stručném úvodu následuje abecedně řazený soupis 721 zednářských (a částečně starších rosenkruciánských) titulů z českých a moravských zámeckých a hradních knihoven ve správě Knihovny Národního muzea v Praze.

Katalog doplňuje bibliografie, seznam vyobrazení a anglické summary; bez rejstříků.

Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze odborně spravuje 341 knihoven, které byly po roce 1948 zabaveny jejich vlastníkům, často aristokratickým rodům známým v evropském kontextu (Lobkowiczové, Schwarzenbergové, Fürstenbergové, Valdštejnové, Kounicové, Thun-Hohensteinové aj.). Tento rozsáhlý knižní fond obsahuje řadu vzácných rukopisů a tisků a umožňuje sledovat, jak byly jednotlivé knihovny po generace vytvářeny péčí šlechtických rodů, jejichž příslušníci představovali donedávna společenskou a kulturní elitu v dědičných habsburských zemích. Knižní soubory tak umožňují nahlédnout do kulturních a vědeckých zájmů aristokracie i jejího vztahu k ideovým proudům dané doby.

Jedním z takových celoevropských proudů bylo od poloviny 18. století svobodné zednářství. Nejucelenější soubory zednářské literatury se nacházejí v zámeckých knihovnách v Rychnově nad Kněžnou, Pernštejně, Rájci nad Svitavou, Klášterci nad Ohří, Nových Hradech v jižních Čechách a v Mimoni, které patřily rodům, jejichž členové byli aktivními zednáři. Soubor zednářské literatury v zámeckých knihovnách tak vypovídá nejen o vztahu české aristokracie k zednářství, ale je cenný i pro poznání dějin zednářství v českých zemích obecně a pro zmapování vazeb mezi zednářskými lóžemi ve střední Evropě.