Perutková, Jana: František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích

Popis

František Antonín Míča (1694-1744) byl jedním z nejvýznamnějších hudebních tvůrců světské vokálně-instrumentální hudby působících v zemích Koruny české v první polovině 18. století. Tato osobnost měla velký význam pro zámeckou hudební kulturu hraběte Johanna Adama Questenberga, která se rozvinula v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tato publikace přináší řadu nových informací o aktivitách, které hrabě Questenberg na poli hudby vyvíjel, a to nejen v Jaroměřicích, ale již od prvního desetiletí 18. století také ve Vídni a později i v Brně, kde dočasně působil.

Autorka významně zpřesňuje genealogii hudebního rodu Míčů a přináší informace o dalších domácích i cizích umělcích (zejména zpěvácích a hudebnících) působících v Questenbergových službách. Jádrem knihy však zůstává analýza hudebně dramatické tvorby Questenbergova kapelníka a tvůrce prvních hudebně scénických děl provedených v češtině Františka Antonína Míči, přičemž je kladen důraz na vztah hudby a textu a skladatelovu práci s hudební symbolikou. Důležitou částí knihy je představení hudebnin pocházejících přímo z majetku hraběte, které byly dosud považovány za ztracené. Prokázání příslušnosti těchto operních a oratorních partitur ke Questenbergově sbírce má velký význam i v mezinárodním kontextu, neboť v řadě případů objasňuje migraci hudebního repertoáru, především pak z Itálie. Tomu napomáhá též zpracování problematiky kopistů a filigránů, která hraje roli při určení původní provenience těchto hudebnin.

Součástí publikace je tematický katalog hudebně dramatických děl Františka Antonína Míči a notové edice tří drobnějších Míčových skladeb: licenzy z opery Demofoonte a edice dvou chrámových duetů: Modo instar aquilarum a Memento, homo, animarum defunctarum. V příloze jsou rovněž otištěny titulní strany questenberských libret a barevná vyobrazení desek partitur pocházejících z majetku hraběte Questenberga.

Kniha obsahující řadu notových i obrazových příloh a rozsáhlé résumé v německém jazyce přináší významný posun nejen v bádání o hudebním životě v Jaroměřicích, ale i o jeho vazbách na některá důležitá světová hudební centra. Jak uvádí autorka této práce v jejím závěru: „Hudební život na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou za hraběte Johanna Adama Questenberga je velice důležitou součástí naší bohaté hudební historie. Ve své době byl jedinečným fenoménem. Nelze jej posuzovat pouze lokálně, neboť hrabě nejen získával partitury děl z celé Evropy, ale také je zprostředkovával svým šlechtickým přátelům a některým umělcům. Tím významně přispěl k šíření evropského hudebního repertoáru v habsburské monarchii, především v zemích Koruny české, a má tak nesporně velký význam pro dějiny italské opery ve střední Evropě.“