Eva Stehlíková: A co když je to divadlo? Několikero zastavení nad středověkým latinským divadlem

Popis

Pojem theatrum – divadlo – je ve středověku značně flexibilní a může znamenat jak jakékoli spectaculum, podívanou, tak jakékoli místo, kde se tato podívaná koná.

Eva Stehlíková se v této publikaci věnuje středověkým latinským textům, které u nás nejsou příliš známé. Přibližuje texty vzniklé na půdě středověkých katedrál, katedrálních škol, klášterů, univerzit i císařských dvorů, i jejich prezentaci. Představuje dva odlišné typy latinských textů – duchovní hry a světské elegické komedie, zabývá se problematikou bilingvních středověkých her a rozebírá otázku liturgického divadla.

Publikace je doplněna antologie vybraných latinských ukázek, dalšími přílohami (Novozákonní předloha Quem queritis, Ludus paschalis. Kalendárium),  jmenným rejstříkem a rejstříkem citovaných textů.

Jana Nechutová, Listy filologické 122 (1999), č. 1-2, s. 136:
„Již titulem knihy se vnímavějšímu dostává upozornění, že leccos, co se ve středověku (konečně nejen tehdy) dálo, aniž to neslo jméno divadla a aniž to bylo jako divadelní hra fixováno, tím méně literárně fixováno, mohlo divadlem být. Především jsme pak nuceni opustit představu po léta pěstovanou, vyučovanou a generacemi literárních historiků tradovanou, že i to, co literárně vzato divadelní prvky nese, se ve středověku vůbec nehrálo, nýbrž bylo určeno pouze k četbě.“

Hana Vlhová, Avriga 41 (1999), s. 166:
„Středověké divadlo je natolik široké téma, že by bylo jistě hodno obsáhlé monografie. Autorka se však rozhodla pro velmi stručný přehled, který svým způsobem supluje úvod do celého problému. Takovou příručku bezesporu přivítá každý, kdo se setká s tímto tématem poprvé. Publikace nabízí shrnutí tohoto širokého a veskrze komplikovaného tématu na zákaldě zhodnocení starších i novějších prací o středověkých hrách ve formě jakéhosi průvodce, v němž je středověké divadlo představováno vždy v jiném úhlu pohledu.“